André Citroën se narodil v roku 1878 jako páté dítě holandského obchodníka s diamanty. Jako 23 letech skončil vysokou školu technickou a založil v Paříži závod na výrobu ozubených kol.
Na zpracování zubů v podobě písmena V, které zaručovaly tichý chod a snášely velké zatížení, získal licenci z Ruska. Závod, v kterém Citroën zastával funkci technického a obchodního ředitele, byl brzy bez konkurence. Jméno mladého podnikatele se stalo pojmem a dopomohlo mu k místu technického ředitele i v renomované automobilce Mors.
Během světové války Citroën znova dokázal svoje schopnosti, když na nábřeží Javel v Paříži vybudoval fabriku na hromadnou výrobu dělostřeleckých granátů. Mimo to zorganizoval zásobování Paříže uhlím, plynem a potravinami, zavedl potravinové lístky. Mezitím navštívil Ameriku, kde se u Fordu seznámil a americkými metodami výroby automobilů.
V roce 1919 spolu s konstruktérem Julesem Salomonem, tvůrcem úspěšného automobilu Le Zébre, začali v bývalé zbrojovce na Quai de Javel vyrábět automobily. Prvním modelem bol typ A s motorem objemu 1,3 litru a výkonem 7,4 kW (10k). Denní produkce 100 vozidel byla pro tehdejší úroveň výroby automobilů ve Francouzsku něčím neuvěřitelným. O čtyři roky už produkce dosáhla 300 aut denně. V tomto roce Citroën přišel s novým, tentokrát lidovým vozidlem 5CV, nazvaným Tréfle - čtyřlístek.
Jméno Citroën se stalo známým i díky Citroënovu smyslu pro reklamu. Jeho jméno malovali letci na oblohu a v roku 1925, při otevření mezinárodní výstavy v Paříži, rozsvítily se na Eiffelové věži 30 m vysoké písmena Citroën. Zavedl vlastní servis, vlastní pojišťovnu a vlastní modré a žluté informační značky. S typem B2 - výkonu 14,8 kW (20k), který měl kolosopásový podvozek, se poprvé podařilo projet africkou Saharu, s typem C4 střední Ázii a nakonec arktickou část Kanady. Svým zákazníkům posílal gramofonové desky s reklamními nahrávkami na jeho automobily.
Hospodářská krize začátkem třicátých let zapříčinila úpadek Citroënu, 60% akcií firmy převzal pneumatikářský koncern Michelin.
Citroën se už nedožil úspěchů z nového revolučního typu 7 s předním náhonem, a u této koncepce zůstala firma věrná až dodnes. Zemřel v roce 1935.
