Přesto jsem se na setkání moc těšil, protože jsme se měli opět setkat s přáteli Martym, Katjou, Dalikem, Jívou, a se zatím jen virtuálními přáteli z chatu.
S Kromem jsme k Martymu dorazili první, v těsném závěsu za námi Vvojta se svým červeným houpadlem. Mistr Dalik rychle vyrobil ukazatele, které jsme šikovně rozmístili po Hranicích, aby všichni trefili na místo srazu. Trefili všichni, až – až na Jívu … no comment :-P
Po krátkém wočumování Kittovýho nevykitovanýho blatníku, Vvojtovýho výfuku, jívovýho svítícího křídla, Škody 1GB a ostatních „normálních“ BX si stačil Dalik na mém BXku otestovat test na svém testovacím testru v testovací fázi se závěrem – ještě to doladíme :-))
Poté ještě dorazilo pár opozdilců, takže jsme v hospůdce Na střelnici mohli zahájit valnou hromádku ve složení: mocný nemocný Marty, Katja, mistr Dalik, Jíva, Krom co není z Kroměříže, KITT, dunga dunga Krovacek, nafťák Diesel, Žabák, Vvojta, Reichd se svou sličnou slečnou, Koule a Martin.
Po malém občerstvení se málem povedlo Jívovi, Dalikovi, Kromovi a Dieselovi vykouřit hospodu i s personálem. Jíva s Dalikem vanilkovým tabáčkem ve fajfce a Krom s Dieselem doutníčky.
Museli jsme na vzduch, a tak jsme se rozhodli jet spanilou jízdu. Jeden pičifuk v kombiku a 7 citroenů projelo cca 40ti km krásnou spanilou jízdu bez nehod a po focení strojů i členů u jednoho marketu jsme se vrátili z5 do hospůdky, kde nás bohužel opustili Reichd, Kitt a nemocný Marty :-(
My jsme ale pokračovali statečně dál do noci. Když nás z hospody vymetli, odvezl nás Jíva, kterému v krvi kolovalo pito, do ubytovny na hranické náměstí. Jen Koule s Martinem spali v autě před hospůdkou – brrr, v noci byla zima. Ubytovna byla vyhřátá, a tak po koupeli a chvilce klábosení jsme ulehli. Já s Kromem v jednom pokoji jsme se vyspali dobře, ve druhém pokoji Jíva taky, ale Diesel si trochu stěžoval na dřevorubce, kteří mu celou noc řezali na pokoji dřevo :-D prý se trochu vyspal, až když Jíva v sedm ráno odjel do Brna ;-)
V devět ráno jsme vyrazili na snídani – vajíčka na slanině - jak jinak a čaj do půlitru pillsner, viď Koule :-), a hurá k Martymu, kterému se udělalo lépe a kde jsme si povyměňovali fotky a dojmy. Poslední společná cesta pak vedla k Martymu do práce, kde Křováček dotankoval nádrž a kde se zbytek valné hromádky rozloučilo.
Cesta domů byla … dobrá, až na ty průtrže mračen a na hromadnou havárku 16ti aut na 13,5 km D1, kde jsme se hodinku zdrželi. Po příjezdu domů už zbyly jen krásné vzpomínky na příjemně strávený první říjnový víkend v Hranicích…